Předsoutěžní týden

Neměla jsem klasickou superkompenzaci, takže režim zůstal až na pár drobností stejný. Tyto drobnosti představovaly například vyřazení všech potravin obsahující sladidla, sůl a omezení množství ovoce.

Co se ale změnilo, byl termín závodů. Na poslední chvilku jsem se rozhodla pro druhou federaci, tak se mi start posunul o celý měsíc (z 1.5. na 30.5.)

No a protože už jsem byla připravená, tak jsme formu museli udržovat. Musím říct, že tento poslední měsíc pro mě nebyl jednoduchý. Energie z jídla bylo poskromnu, tak jsem si ji šetřila na silový trénink a „normální fungování“. Tohle všechno na úkor aerobní aktivity, ke které jsem se už ke konci prostě nemohla donutit.

Pár dnů před

Pekelná nervozita! Snažila jsem se vymýšlet všechno možné i nemožné, abych se zabavila – pekla jsem, chystala se, pekla, vařila, uklízela.. Každá skulinka kuchyně či obýváku okusila dotek prachovky 😀

11401519_10204486563904131_7647364425470444425_n

Ve čtvrtek večer bylo všechno nachystáno a už zbývalo jen zalehnout a nabrat síly na následující cestu.

11393035_10204486624465645_3040036695523717223_n

Den před

10 hodin cesty autem, únava, žízeň.. Hned jak jsme dorazili na místo, ulehla jsem do peřin a zůstala tam až do půl 5 odpoledne.

Co by to al bylo za den, abych jej celý proválela! V 5 hurá na registraci a pak přímo k trenérovi na první nátěr čokolády 🙂

Pak už přišly na řadu jen ořechy s ovesnými vločkami (mňam!) a mohlo se jít na kutě.

11012914_10204486625545672_2818333341769053911_n

10414881_10204486635865930_3117847151788961297_n 11391248_10204486635545922_5092465336274084159_n

Závodní den

V sobotu ráno, hned po probuzení, jsme se vydali do obchodu doplnit zásoby, kde jsem se pokochala těmito koláčky, pečivem, donuty, hmmm..

Ten pocit, že už zítra si to můžu dát.

Závodníci, znáte to…:D

11393106_10204486626625699_634864618687854407_n  11536758_10204486626425694_3321353863304337736_n

 

Moje #ovesnabuchta v cestovním balení

11407125_10204486562504096_6332924081644253569_n

Za chvíli to vypukne!

Poslední přípravy, makeup, vlasy… a hurá do hotelu Thermal!

foto4

V šatně plné nádherných fitnessek jsem si zabrala jediné volné místo – přímo u dveří k pódiu.

S trenérem jsme dodělali druhou vrstvu barvy a už se jen čekalo, až přijdu na řadu. Nervozita už byla pryč, stejně by byla zbytečná – už nebylo kam couvnout a utéct. I když… Taky mě to nenapadlo 😀

10487202_10206886457587833_1690723986712759072_n

S mým skvělým trenérem Honzou, který je špičkou Naturální kulturistiky

11289703_10206886460707911_1975530073_n

S mojí pravou rukou Verunkou

Čas ubíhal strašně rychle. Užívala jsem si ten pocit, že můžu být součástí celé velké této akce. Měla jsem možnost prohodit pár slov se skvělou Kačkou Blažčíkovou nebo s Dančou a Míšou, které znám z instagramu.

Na pódiu

Porovnávání v semifinále trvalo celkem dlouho, přišlo mi to nekonečné!  když jsem se to snažila nepřipouštět, nervozita byla ze začátku šílená! 😀

Jen co jsem slezla z pódia, nemohla jsem uvěřit, že už je to za mnou. Čas mezi semifinále a finále jsme si krátili návštěvou kavárny, ve společnosti mého oblíbeného kafíčka.

10464009_10204486562824104_6970046753182418654_n

Černoušek a kafe

Opět všechno rychle uteklo a bylo tu vyhlášení postupujících. Díky časovým rezervám jsme postoupily do finále všechny. Párkrát jsem si ještě vyzkoušela naučenou „choreografii“ a šlo se na to. Když moderátor vyhlašoval číslo kočky přede mnou, tak jsem ještě uvažovala o tom, že prostě nevykročím 😀

Později při vyhlášení jsem se dozvěděla, že bych se do finále nedostala. To bylo ale to nejmenší, co mě v tu chvíli trápilo. Myslela jsem na to, jak jsem daleko.. Dokázala jsem něco, co bych si před několika lety, ba ani minulý rok, co jsem začala s přípravou, nedovedla ani představit..

JÁ? NA PÓDIU?! Hahaa dobrý vtip 😀

A máme to za sebou!

Jen co jsem slezla z pódia, zbouchla jsem pytlík se sušenými banány a kostkami 70% čokolády od Honzy. Všechno ostatní jídlo mi totiž zůstalo na pokoji, ale tyto dvě dobroty spolu byly v tu chvíli pohlazení pro chuťové buňky.

 

10276978_10204486563104111_6399571310690697509_n

 

Nějaká ta moudra 

Důležité je vaše osobní vítězství – to říká každý, kdo se účastní nějaké té soutěže nehledě na umístění.

S tím na 100% souhlasím, ale…

  • Proč teda chodíme na soutěže a dobrovolně se necháme hodnotit od úplně cizích lidí?
  • Proč se necháme srovnávat s dalšími cizími lidmi, kteří mají úplně jinou stavbu těla a různě dlouho cvičí?

Protože to je vzrušující, je to výzva, adrenalin a posunutí svých hranic zase o kus dále. Proto! 🙂

Suma sumárum

Nejdůležitější na tom všem je ta cesta a já už jsem vyhrála to nejdůležitější vítězství – nad sebou

To je to jediné vítězství, na kterém by mělo každému záležet, ať už soutěží, či nie 🙂